Dům umění města Brna a Brněnský architektonický manuál (BAM)

Pod hlavičkou Domu umění existují i projekty Brněnský architektonický manuál (BAM) – průvodce moderní architekturou (www.bam.brno.cz), Vašulka Kitchen, spravující odkaz zakladatele videoartu a brněnského rodáka Woodyho Vašulky (www.vasulkakitchen.org/), Brno Art Open (pravidelně se opakující přehlídka soch v brněnských ulicích) a Brno Artists in Residence a Galerie G99.

Stánek DU s upoutávkami na probíhající výstavy Navzájem, We Have Never Been Forest, Čas zvenku a připravovanou výstavu sochařky Evy Kmentové, najdete v pavilonu A. Navíc pro vás budou nachystané krásné a neotřele zpracované edukační listy inspirující k výtvarným aktivitám pro děti i pro dospělé, které ke každé výstavě připravují lektorky Domu umění. Zdarma budou k dispozici také oblíbené mapové brožury o meziválečné i poválečné architektuře Brna, stejně jako speciální dotisk brožur věnovaných historii výstaviště.

Bauerův zámeček

Během víkendových oslav se můžete podívat do běžně nepřístupného Bauerova zámečku, kde se úplně poprvé otevře pro veřejnost ložnice Margarety Bauerové s dochovanými prvky původního interiéru. Ložnice byla zařízena podle návrhu světoznámého architekta Adolfa Loose, stejně jako jídelní sál s mramorovým obkladem. V přízemí si kromě Loosova sálu můžete prohlédnout také stálou expozici věnovanou historii zámečku a výstaviště.

Bauerův zámeček byl donedávna známý jen odborné veřejnosti jako jediná částečně dochovaná realizace Adolfa Loose v Brně, stojící na okraji areálu výstaviště, tak trochu ve stínu obdivovaných funkcionalistických výstavních pavilonů. Díky badatelské činnosti historičky umění Jany Kořínkové, navazující na systematický výzkum o činnosti Adolfa Loose v jeho rodném městě, kterému se věnují kurátoři Muzea města Brna, Dagmar Černoušková a Jindřich Chatrný, se daří postupně rekonstruovat pohnutou historii samotného zámečku, životní osudy majitele, ale i rozsah Loosových úprav, které byly zřejmě daleko větší, než se dosud předpokládalo.

Tzv. zámeček byl ještě v roce 1815 jedinou stavbou v rozlehlé zemědělské oblasti, aby se později stal sídlem Bauerovy rodiny, kolem něhož vyrostl moderní cukrovar a s Brnem ho spojila nově zbudovaná tramvajová dráha. Součástí areálu se na konci 19. století stal díky finančnímu přispění Viktora Bauera také velodrom, který od svého vzniku dosud slouží svému účelu. Krátce poté, co se Bauerovi do zámečku v roce 1919 nastěhovali, vznikl plán na vybudování dnešního výstaviště, v roce 1923 byly pozemky kolem zámečku od Viktora Bauera vykoupeny, ovšem za výrazně nižší tržní cenu, což Bauer pochopitelně vnímal jako křivdu a stavbu výstaviště, která začala v roce 1927, sledoval s nelibostí. Rodina pobývala v Brně ještě do poloviny 30. let, zámeček společně s dalším majetkem jim byl zabaven v rámci poválečných konfiskací a velká část vybavení byla pak přesunuta do zámku v Lysicích, ale také do blízké vily Stiassni, kde se některé předměty nachází dodnes.