Vanda Hybnerová pobavila zážitky z cest obytnou dodávkou

První dovolená a spaní ve Fiatu Uno

Cestování s noclehem v autě není herečce cizí, naopak je vyhledává pro jeho svobodu a nezávislost. Už před třiceti lety se takto poprvé vypravila do milované Francie, tehdy ještě s bývalým manželem Sašou Rašilovem, kde měsíc cestovali a spali v malém třídveřovém Fiatu Uno. Další rok si koupili a postupně vytunili starší dodávku Volkswagen, ve které už cestovali i s dětmi. „Holky už od miminka s námi trávily dovolenou v téhle dodávce, které jsme říkali Kaďoch kvůli její ošklivé barvě. Pak jsme si jeden rok ušetřili a nechali ji nastříkat barvou Ocean Blue,“ vzpomíná Vanda, která starou dodávku donedávna měla zaparkovanou na zahradě a nedokázala ji poslat do „automobilového nebe“, jak sama říká.

5000 km a 10 zemí Balkánu

Zatímco dříve herečka cestovala spíše po jihozápadní části Evropy, letos ji lákalo poznat Balkán. Sehnala si starší dodávku, tentokrát Renault Trafic a ještě před cestou si ji nechala vybavit vestavbou. Přes sociální sítě našla a oslovila mladé lidi, kteří s výrobou začínají a kteří jí vyrobili praktickou snadno vyjímatelnou vestavbu, jak sama říká, takový skládací kufřík s postelí, skříňkami a lednicí. V dodávce s přítelem projeli celkem 10 zemí během asi 20 dnů a o zážitky nebyla nouze. „Mám ráda dobrodružství a nevadí mi jakákoliv situace, která během cesty nastane. Protože jinak mám díky své profesi svůj život nalajnovaný a vím několik měsíců dopředu, co budu dělat. Takže když se konečně vydám na cestu, kolikrát ani nechci vědět, kam jedu,“ líčí Vanda.

Když vám zmizí cesta pod koly nebo objevíte podivné sochy

„Jeli jsme vybavení informaci, že v Albánii to se silnicemi není úplně jak u nás, že máme čekat úskalí. Říkala jsem si, že to nemůže být tak hrozné, ale bylo to horší, než jsem si dovedla představit. V severní části, když jsme podle navigace chtěli dojet do národního parku Thethi, jsem zrovna řídila já a silnice začala mít v sobě krátery, které měly hloubku až metr a půl. Pořád to ale ještě byla asfaltka, a najednou, uprostřed polí, cesta skončila a byly tam jenom obrovské kameny. Po nich jsme jeli několik kilometrů a silnice skončila opravdu tak, jako by ji někdo odřízl frézou, a po několika kilometrech stejným způsobem znovu navázala,“ vzpomíná herečka. Popsala také jedno z nejbizarnějších míst, které viděla, a to bylo v Severní Makedonii hlavní město Skopje: „Tam bych se nikdy nechtěla ocitnout sama večer, protože tam na deseti čtverečních metrech je třeba sto soch. Je tam například replika starého mostu, na kterém vedle antických hrdinů stojí sochy komunistických úředníků s kufříky, vypadá to až děsivě. Spousta kašen a obrovská socha Alexandra Velikého, která je tak předimenzovaná, že z náměstí si ji ani nemůžete prohlédnout.“ Naopak přírodní krásy, hory a jezera byly prý na všech místech nezapomenutelné.