#vanlife Tomáše Málka: králové silnic i divočiny

Všechno zlé je k něčemu dobré. Když Česko sevřel covid, vyděsil se Čecho-Švýcar Marcel Hauser, že nebude mít lidově řečeno “do čeho píchnout”. A rozhodl se, že využije volný čas a postaví si obytné auto podle svých představ. Tedy expediční stroj, který mu umožní nezávislé cestování, nezastaví jej první rygol a bude technicky tak jednoduchý, že k opravě postačí um, kladivo a šroubovák. Na internetu objevil skvělý základ: hasičský speciál Magirus.

Podívejte se na video: https://tv.idnes.cz/embed.aspx?idvideo=V220922_111202_idnestv_vcj

“Magirus byl německý výrobce hasičské techniky, dodnes dělají třeba výsuvné žebříky. V 80. letech značku koupilo Iveco. Vtipné je, že moje auto sloužilo původně ve Švýcarsku ve vesničce Rebstein, která leží jen 40 kilometrů od mého původního bydliště,” vysvětluje Marcel Hauser, který podniká v textilní výrobě. Když si bývalý hasičák přivezl do dílny, sundal z něj nástavbu a rozebral náklaďák z roku 1979 do posledního šroubku. Generálka podvozku mu zabrala rok. O finální podobu obytné části vozu se postarala jičínská firma VejnyWood.

Setkání s majiteli expedičních náklaďáků

Ve výstavní hale G1 se během letošního ročníku veletrhu Caravaning Brno uskuteční beseda s majiteli expedičních náklaďáků. Svou účast přislíbili Václav Kvapil, který stojí za expediční Tatrou nazývanou Jitka. Marcel Hauser, který je majitelem expedičního Magirusu. A také Radomír Jahelka a Petr Holeček, kteří z Francie přivezli jednu z doprovodných dakarských tatrovek a přeměnili ji v expediční stroj. Za stavitele vozidel bude na pódiu Martin Vejnar ze společnosti VejnyWood. Beseda je naplánovaná na sobotu 4. 11. a začíná v “Adventure Hall” ve 14:00.

„Už od počátku jsme auto stavěli na delší expedice a tomu odpovídá projekt nástavby. Ta dostala lithiový bateriový systém s kapacitou 300 amperhodin. Doplňuje jej solární panel na 350 Wp. Interiér počítá s tím, že by se kuchyňská linka v případě potřeby osadila naftovým vařičem od firmy Webasto,“ popisuje její šéf Martin Vejnar. Interiér ukrývá nádrže na pitnou vodu o objemu 150 litrů s tím, že pokud by vozidlo vyráželo na delší cesty mimo civilizaci, dá se objem pitné vody zdvojnásobit osazením další nádrže o stejné kubatuře.

Marcel Hauser zatím podnikl menší cesty, ale sní o delších výpravách. “Až mi to pracovní život dovolí, chtěl bych do Maroka, Tunisu a podobných exotičtějších destinací,” popisuje s tím, že celkové náklady na pořízení expedičního speciálu lehce přesáhly dva miliony korun. “A to včetně pořízení podvozku, ale hodně práce jsem si na autě udělal sám,” dodává Hauser.

Oslnivá Jitka

Václav Kvapil jako kluk hltal dakarská dobrodružství a souboje mezi posádkami LIAZ a Tatra. Sledoval i expedici Tatra kolem světa I. Vybudoval strojírenskou firmu. Jeho volba pro základ expedičního kamionu byla jednoduchá: hasičský podvozek Tatra.

Podívejte se na video: https://tv.idnes.cz/embed.aspx?idvideo=V230322_122502_idnestv_vcj

“Primárně jsem si ho zvolil proto, že Tatra je česká automobilka. Líbí se mi, jak se jí daří obstát ve světovém byznyse. Myslím, že to auto už z podstaty ukázalo, co umí. Šlo mi i o to, postavit vůz se vzduchem přímo chlazeným motorem, s co nejjednodušším podvozkem a nepředělávat nějaké staré auto. V zahraničí se často renovují staré náklaďáky na expediční vozidla, ale touhle cestou jsem jít nechtěl,” vysvětluje Kvapil.
Od prvního nápadu po představení expedičního speciálu uběhly čtyři roky. Jeho majitel je velmi hrdý na to, že se mu podařilo postavit expediční kamion s visačkou „Made in Czech“.

“Na projektu se podílela kopřivnická Tatra. Veškeré úpravy na tatrováckém podvozku dělala firma Partner Ipex z Frenštátu pod Radhoštěm (u zrodu rodinné firmy Partner Ipex byl po sametové revoluci jeden z řidičů expedice Tatra kolem světa Dalibor Petr). Nástavba vznikla v KOV Velim a na vozidle se podílela i moje firma Laser Centrum CZ Liberec, kde jsme si na základě výkresů spoustu věcí vyráběli svépomocí. Na elektrické části se podílel Karel Prokop z České Lípy, který dělá karavany,” popisuje Kvapil, který hodlá cestovat i s rodinou po celém světě.

Expediční náklaďáky jsou ve světě obytných aut kapitolou sama o sobě. Staví se na míru. V Česku najdeme několik firem, které je umí vyrobit. Kromě zmiňované společnosti jičínské VejnyWood, která právě chystá projekt pro vůz Mercedes-Benz Arocs s podvozkem 8x8, se ambicemi v tomto segmentu netají David Krs z plzeňské společnosti RV Evolution, která už nyní provádí servis na takových autech. A zcela mimo zájem médií staví expediční stroje New Age Nomads, kteří sídlí v Davli.

Jejich zákazníci chtějí tam, kam se většina turistů nevydá ani prstem na mapě. Tyhle náklaďáky nejen že by si měly poradit s těžkým terénem, ale také umožnit posádce vydržet v divočině daleko od civilizace. Je pravděpodobné, že expedičních kamionů budeme na tuzemských silnicích potkávat čím dál víc a čím dál víc jich bude nosit českou registrační značku.

Poznámka pod čarou: Pokud chcete prozkoumat československou tradici expedičních náklaďáků, vyražte do Muzea nákladních automobilů Tatra v Kopřivnici. V hale tam stojí Tatr 805, se kterou cestovali Zikmund a Hanzelka, Tatra 138 z Expedice Lambaréné, Tatra 815, která vyjela v roce 1987 na cestu kolem světa i polozapomenutá bílá Tatra 815 VVN, která byla hlavním strojem Expedice Živá Afrika. Všechny tyto unikátní speciály najdete jen pár kroků od sebe. Expediční Tatra 72 nazvaná "Miss Australia", se kterou v polovině 30. let minulého století křižovali svět manželé Baumovi - tuzemští průkopníci expedičních obytných náklaďáků, se bohužel nedochovala. Ale snímek jejich stroje v expozici nechybí.