Vyprávění Zbigniewa Czendlika naslouchali návštěvníci Caravaningu Brno s obrovským nadšením
8. listopadu 2024 / 10:10
Zbigniew Jan Czendlik pochází z polských Beskyd, přesto je „naší“ výraznou osobností kultury i umění. V roce 1992 byl vyslán do Čech a od 1. září 1993 až do současnosti působí na faře v Lanškrouně. Je společenský, vypráví krásné příběhy a snadno si ho každý upamatuje díky jeho roztomilému polskému akcentu. My jsme se s ním setkali na veletrhu Caravaning Brno, kde v rámci doprovodného programu vyprávěl o pořadu České televize, který nese název Karavanem po Polsku.
„Je to pro mě určitá novinka v mém životě, protože nikdy jsem před tím neměl karavan, ani nemám. Chvíli jsem s karavanem kamarádil a musím říct, že je to velmi dobrodružné cestování. Já jsem možná trošku až příliš rozmazlený. Mám spoustu přátel, kteří tak cestují po Evropě a je to pro ně určité dobrodružství, je to jejich životní filozofie, životní styl. Podobně to myslím mají také motorkáři. Já jsem kněz, tak víte, že součástí náboženského života jsou poutě. Řekl bych, že církev byla první cestovní kancelář, protože jak máme po celém světě různá poutní místa, byli lidé zvyklí vykonávat poutě, anebo se jen vydávali do sousední vesnice, když bylo třeba Svatého Jana Křtitele, kde se v kostele sešla celá široká rodina,“ popisuje jaký je život karavanisty a jak a proč se cestovalo v dávné minulosti.
„Myslím si osobně, že to putování trošku v jiné podobě a pořád trvá a vrací se, protože teď jsem měl, známe, kteří putovali pěšky 350 km, šli do Santiaga de Compostela. To je pro mě něco nepředstavitelného, ale prostě takhle to bývá. No, a pochopitelně jsou lidé, kteří putují pěšky, někdo vlakem, někdo osobním autem a někdo si dopřeje určitý komfort a bude obytným vozem putovat, a to nás všechny spojuje, to, že jsme poutníci po této zemi, jen využíváme různých prostředků,“ říká Zbigniew Czendlik.
Nedalo nám se nezeptat, zda by si jako katolický kněz dovedl představit, že by měl mobilní kostel. „To je dobrý nápad. Je to pro mě inspirace, že bych byl takovým putovním farářem, jezdil bych karavanem po českých zemích. Je pravda, že bychom neměli stát na místě. Všechno, co žije, se pohybuje a musíme být nějakým způsobem permanentně v pohybu i my,“ konstatoval Zbigniew Czendlik a ještě se zamyslel: „Kdyby byl zájemce, tak mám v Lanškrouně tři kostely. Jeden mám na plný úvazek, druhý na půl úvazku a třetí není využívaný vůbec. Vyměním jeden kostel za obytňák,“ řekl s mírnou nadsázkou, přesto ještě dodal, že to není nereálné: „Je to skvělý podnět, skvělá myšlenka, s kterou budu pracovat. Doufám, že tu bude možná pro někoho inspirace, která se rodí právě teď v Brně na výstavišti.“
Fotogalerie
