Aleš Valenta byl zlatý v disciplíně, kterou označuje jako sport druhých šancí

Na festivalu Life! byl poprvé v roce 2017, kdy točil závod v BMX pro dětský sportovní magazín Lvíčata, který běží každou sobotu na ČT :D již devátou sezónu. Svoji účast si zopakoval o dva roky později. „V roce 2019 se mi tady strašně líbilo, ta atmosféra, jak děti s nadšením sportovaly. Strašně se mi to líbilo, takže když letos přišla pozvánka, tak jsem ji s radostí přijal,“ říká Aleš Valenta.

Většina sportovních klubů zaznamenala, že jejich svěřenci v covidové době nebyli v úplně nejlepší formě, a tak nedalo se nezeptat, jak mladí sportovci v Acrobat Parku ustáli toto složité období? „Nás vlastně zasáhl i nezasáhl, protože přes léto to venkovní sportování bylo bez problémů, takže my jsme normálně skákali, lyžovali a v zimě vlastně to samé. Je pravda že některé areály vlastně nejely nebo jen část. I v této době se v zásadě ten náš sport pořád nějakým způsobem vyvíjel, děti stále přibývají, a to je dobře,“ popisuje situaci ve vlastním sportovišti zlatý medailista.

„Akrobatické lyžování jako takové, a především skoky s oblibou označuji jako sport druhých šancí. Velmi rádi čerpáme u těch děti z toho, co se už naučily do těch 13, 14 let. Častokrát se stává, především u akrobatických sportů jako je gymnastika nebo trampolína nebo skoky do vody, že to dítě vlastně v těch 13, 14 letech skončí, protože už nemá ambici dostat se dál třeba na nějakou mezinárodní úroveň a pro nás jsou vlastně tyto děti ideální. Já taky pocházím z gymnastiky. V 15 jsem začal skákat na lyžích a povedlo se mi vyhrát olympiádu, takže proto říkám že my jsme sport druhých šancí,“ vysvětluje Aleš Valenta, jak je to s jeho sportovní disciplínou a dodává: „Nikdy nebudeme velký sport, nikdy nebudeme mít tolik malých sportovců jako má fotbal nebo hokej, nás jsou jen stovky.“

Aleš Valenta si nedokáže představit svůj život bez rodiny, lásky a pohybu, a tak je zcela jasné, že se obě děti věnují od mala sportu, a hlavně s nadšením. „Syn hraje hokej a dcera dělá Powerlifting,“ prozradil spokojený otec, který si plně uvědomuje, že děti mají paradoxně v této uspěchané době mnohem méně volného času. Uvědomuje si i to, že on své dětství a volný čas trávil hraním si venku, ale děti současnosti odpočívají s moderními technologiemi a nemají tak velkou touhu být a chuť umět a být lepší ve sportu než jiní.