SKI365 aréna je unikátní projekt a je ryze český

Jak jste se dostal ke SKI365 aréně?

Je to dlouhá historie a doufám, že se šťastným koncem. Otec je od jakživa blázen do lyžování, takže jsme jako děti trávili spoustu víkendů na horách. Dostávali jsme dost zabrat, abychom jezdili správně a jak to má vypadat. Dnes jsem za to hodně rád, protože mám naježděno a baví mě to. V dospělosti jsem po vystudování strojařiny pracoval pro korporátní firmy v zahraničí i České republice a očividně jsem si od toho potřeboval odpočinout. Zároveň se táta dostal do fáze, kdy dokončili vývoj této technologie, resp. se dostali do fáze, kdy je to již obchodovatelné, tak jsem mu nabídl dvouměsíční pomoc, která trvá už 15 měsíců (smích). Spousta věcí se rozhýbala a moc nás to baví. Potkali jsme hodně lidí a partnerů, jako jsou třeba i Brněnské veletrhy a výstavy, se kterými chystáme tuto „šílenou“ expozici v pavilonu F. Tak aby se s touto technologií mohli seznámit návštěvníci a zároveň to je zajímavé pro ostatní vystavovatele, kterým to dává další možnost, jak své produkty koncovému zákazníkovi ukázat.

Jste tedy rodinná firma?

Ano, jsme rodinná firma. Máma, táta, já i sestra tam byla v minulosti zaangažovaná. Rodiče hodně obdivuju, protože se dokázali přizpůsobit novým trendům a naše společná spolupráce je skvělá, doplňujeme se. Umíme si dobře definovat, kdo je náš zákazník, což jsou aktuálně rodiče dětí. Dospělí jsou totiž někdy bázliví a nechtějí si to zkusit, ale děti jsou zvídavé, a naopak je to hodně láká a někteří rodiče se pak přidají.

Kde je teď možné se na tuto SKI365 arénu podívat nebo si ji vyzkoušet?

Máme experimentální pracoviště v Ostravě, na kterém testujeme různé fáze vývoje jednotlivých produktů, ale tím, že tam už stojí, tak jsme se rozhodli ji otevřít veřejnosti a je to vlastně oboustranná spolupráce, na základě zpětné vazby se pořád snažíme zdokonalovat. Vedeme tam kurzy pro školy, kroužky, individuální tréninky, chodí k nám paralympijská reprezentace, a to jak česká, tak slovenská, spousta profesionálních sportovců, ski kluby. Je zde možnost se naučit lyžování od úplných začátečníků.

Jak jste s touto technologií daleko?

Technologie je hotová a ze všech těch vědeckých poznatků, které máme ze spolupráce s univerzitami a dat z různých měření máme vytvořenu kompletní dokumentaci včetně 3D modelů apod. Měřily se třeba bio údaje – úhel kolene, úhel kotníku, skluznost různých materiálů apod. Takže produkt je hotový, vývoj stále paralelně pokračuje, zejména softwarových funkcí a stále zlepšování skluznosti.

Máte na to patent?

Máme na to jiné ochrany.

Proč vzniklo indoor lyžování?

Rozhodně se nesnažíme nahradit pobyt v přírodě a venkovní lyžování, je to naopak přiblížení tohoto sportu těm, kteří mají na hory daleko nebo dětem, kteří by se k lyžování jinak nedostaly, protože je to nákladný sport nebo je k tomu rodiče nevedou, když sami nelyžují. Ale když přijde celá třída a mohou si to vyzkoušet, tak se tam často objeví hodně talentované děti, které o tom samy nevěděly a my se jim snažíme ukázat, že se s tím dá dále pracovat. Třeba takhle někdy najedeme budoucí reprezentanty České republiky.

Je to jako normální sníh?

Moje oblíbená odpověď je jako který sníh? Jako prašan, jako zmrzlý sníh, jako mokrý sníh? Když se vše správně připraví, tak je to jako přimrzlý jarní film. Je to konstantní povrh, nejsou tam žádné muldy, žádní další lidi, takže jsou to ideální podmínky se něco naučit.

Co ukážete v Brně na festivalu Life!?

Přineseme ochutnávku toho, co by mohlo být i v dalších letech. Původně jsme měli být v apendixu pavilonu F, ale už jsme v hlavní lodi, protože potřebujeme více místa. Najdete zde běžkařskou dráhu dlouhou asi 150 m, která je doplněná střelnicí, takže se z ní může stát biatlon, k tomu náleží prostor pro začátečníky. Na dráze si můžete změřit síly třeba s Ondrou Moravcem nebo Gabčou Soukalovou, kteří tam určitě budou. Takže se bude soutěžit, závodit i testovat, protože přivezeme různé typy běžek. Bude tam také rampa na skialp, dlouhá 16 m s výškou 4 m, je to spíše pro děti, nebo jen na takovou ochutnávku. Bude se tam kromě skialpu střídat i snowboarding a lyže. Budou probíhat workshopy, první setkání s těmito sporty, bezpečnost a mnoho dalšího, co vás u zimních sportů jen napadne. A chybět nebude ani unikátní běžkařský trenažér. K dispozici budou naši instruktoři, kteří vše vysvětlí, ukáží a pomohou.

Co si má člověk vzít s sebou, když si bude chtít vyzkoušet lyžování na festivalu Life!?

Oblečení půjčovat nebudeme, ale jinak vybavení budeme mít pro všechny kompletní – lyže, skialpy, běžky, snowboardy, boty… návštěvníci nepotřebují nic jiného než dlouhé sportovní kalhoty, v tomto případě ideálně legíny, ať vidíme případné chyby a tričko s dlouhým rukávem a teplejší ponožky. Vezměte si prostě něco pohodlného.

Jak velké děti si můžou vaši arénu v Brně vyzkoušet?

Může přijít úplně každý, byl bych opatrný s dětma, které sotva chodí, měli by umět udržet stabilitu, bude také záležet na velikosti vybavení, které pro děti budeme mít. Náročnější je to na trenažerech, tam by měly jít děti, které zvládnou jezdit na kole bez přídavných koleček.

Máte i mobilní arénu, kde ji využíváte?

Jezdíme na různé dětské dny nebo zážitkové akce, je to velmi oblíbená atrakce jak pro malé, tak pro velké. Zvláště děti jsou úžasné, ty si dokonce berou boty i o několik čísel větší, aby nemusely čekat, až na ně přijde řada. Stačí nám k tomu cca 2 hodiny na přípravu a je jedno, jaké je počasí, nevadí tomu ani déšť, protože my ten povrh vlhčíme, je totiž ošetřen nanotechnologií a ona se jednak vodou aktivuje a potom je lyže plast s kovovou hranou, když se nebavíme o běžkách, a zahřívá se to, takže vodou i chladíme. Když hodně prší, tak je to nepříjemné vždycky, když je hodně teplo, tak chladíme častěji. Děláme dočasné dráhy, právě na tyto akce, ale také trvalé dráhy, když ji někdo chce mít třeba na zahradě.

Co zahraniční trhy?

Zatím s tím v zahraničí tak trochu koketujeme, snažíme se tuto technologii dostat i ven, máme jednání v Anglii, vystavujeme v Innsbrucku, rozjednaný máme Boston, v únoru nás čeká jednání v Tokiu, snažíme se na ty zahraniční trhy dostat. Na světě je asi 6 firem, které dělají něco podobného, ale vizuálně vypadá každý ten produkt jinak a má jiné výhody i nevýhody. Naše firma má unikát v tom, že běžkařské trenažéry, které jsme vyvinuli jsou opravdu první na světě, nikde jinde je nemají. Jeden ze tří, které máme, bude i tady v Brně.

Běžkařský trenažér si můžete pořídit i domů?

V podstatě by to šlo a když vás omrzí běžky, tak si nasadíte skialpy. Teoreticky na něm můžete i běhat. 😊

A co lyžařské trenažéry?

To je něco, co je i v zahraničí, jen jsme přišli na trochu jiný způsob, jak to dělat. Ukazuje se, že ty konstantní podmínky ukazují okamžitě jakou chybu děláte, zda špatně držíte rovnováhu, kterou část těla více zatěžujete. Chystáme i cvičení se zavázanýma očima, na to nás navedla slepá lyžařka, která ty oblouky cítí, a tím, že se držíte hrazdy, tak je to bezpečné. Tyto možnosti jsou trenérsky opravdu úžasné. Testujeme zde také nové lyže.

Jak je nebezpečné, když spadnu?

Záleží na podmínkách, které tam jsou, když spadne na okruhu, tak se nestane nic, je to jako když zakopnete na zemi. Na trenažérech je docela náročné školení pro instruktory, tak aby uměli předcházet zraněním. Žádné velké zranění jsme u nás opravdu neměli a jsem za to moc rád. Drobná zranění se najdou, ale je to spíše neukázněností klientů.

Jste z Frýdku-Místku, je to i důvod, že máte k zimním sportům vztah?

Určitě, jsme tam horami obklopeni, koukám na ně z okna, nedokážu si představit, že bych žil někde, kde kopce nejsou. Studoval jsem v Dánsku, uvažoval jsem i o tom, že bych tam žil, líbí se mi jejich mentalita, ale nemají hory. Dělám horského průvodce a průvodce pro cestovní kanceláře a zjistil jsem, že lidi Beskydy moc neznají. A přitom každý, kdo tam přijede je nadšený. A i když jsme povahou trochu tvrdší, tak když se někdo stane „náš“, tak za něj dýcháme.

Kde jste studoval?

Studoval jsem v Brně strojírenský obor na VUT a ten pětiletý obor bylo nejhezčích sedm let mého života (smích). V rámci Erasmu jsem se dostal do Dánska, což bylo hodně fajn, pak jsem chvíli pracoval v Brně a pak mě toulavé boty zavedly pracovat do Stuttgartu a pak jsem se ještě přes Prahu vrátil do Frýdku – Místku na tu dvouměsíční výpomoc. Ve mně se kloubí a zároveň bijí dvě stránky, jednak exaktní, miluju čísla, vyhodnocování dat apod. a pak kreativní, tam mě baví psychologie, vztahy s lidmi, obchod, focení.

Jaké tedy máte koníčky?

Jezdím rád na motorce, hodně mě to baví a žiju tím, řidičák jsem si ale dělal v Plzni, v době, kdy jsem pracoval ve Stuttgartu, bylo to nejblíže k německým hranicím. Miluju focení, celé dětství jsme měli doma foťáky, táta i máma hodně fotili, na jednom táboře v mých asi 15 letech jsem si poprvé začal zkoušet i manuální nastavování. Dokonce jsme v tomto věku dostali granty a natočili jsme celovečerní video. Během studia na vysoké škole jsem fotil svatby, dnes motorky, holky s motorkami, akty a taky moc rád fotím, když cestuju. Fotím taky produktové fotky pro naši firmu.

Máte malou dceru, jde také v rodinných šlépějích a lyžuje?

Dcerka bude mít v lednu 4 roky a lyžuje, první rok moc nechtěla, ale o Vánocích měla největší radost z toho, že dostala lyže, tak snad budeme lyžovat více. Je velmi pohybově nadaná a je hodně zvídavá, ale má takovou vlastnost, že si musí vše osahat sama.

Na co byste návštěvníky do Brna přilákal?

Přijďte si to zkusit, je to super. Buďte první, kdo se s tím setká. Podpoříte českou značku, setkáte se se zajímavými a známými lidmi. Uvidíte třeba závody horských vůdců.