Na květnových Minerálech Brno budete moci koupit novou knihu o drahých kamenech ve starověku

Neméně pozoruhodné jsou však i civilizace a kultury Anatolie, Dodekan a Kypru. Toto území, představující most mezi Východem a Západem, bylo vždy živou křižovatkou suchozemských a námořních tras dálkového obchodu, soutokem civilizačních proudů, které přinášely nové kulturní a technologické podněty, jež se vzájemně ovlivňovaly a prolínaly.

Anatolie, kolébka civilizací, se pyšní mnoha světovými prvenstvími. Patří k nim megalitický komplex Göbekli Tepe (nejstarší svatyně v dějinách lidstva), „muž z Urfy“ – vápencová socha muže, považovaná za nejstarší dosud objevenou socha člověka v životní velikosti, Ҫatalhöyük – první „město“ na planetě, ve kterém byla nalezena nejstarší zrcadla (obsidiánová) na světě.

Dodekanský ostrov Rhodos je slavný jako místo, kde stál Rhodský kolos, jeden ze sedmi divů starověkého světa. Rhodos byl v kontaktu s minojskou civilizací na Krétě a je jedním z nejvýznamnějších ohnisek mykénské civilizace. Rozsáhlé zemětřesení odkrylo na ostrově Kos množství antických památek, nejvíce ve stejnojmenném hlavním městě, jež se tak stalo jedním velkým archeologickým nalezištěm. Podnětem ke vzniku antického „mramorového průmyslu“ na Kosu byla existence bohatých ložisek bílého mramoru. Název ostrůvku Giali (řecky sklo) je odvozen od výskytů vulkanického skla – černého bíle tečkovaného obsidiánu, suroviny pro výrobu štípaných nástrojů v době kamenné a rituálních nádob a pečetítek v minojské době.

Kypr – „měděný“ ostrov bohyně Afrodity – náleží geograficky k Asii, kulturně však k Evropě. Fascinujícím úsekem v dějinách kyperského umění byla doba měděná. V té době byly z pikrolitu řezány vysoce stylizované antropomorfní sošky ve tvaru kříže (idoly), které jsou znakem kyperské prehistorie. Vzkvétající obchod s mědí přinesl ostrovu ve starověku velkou prosperitu a Kypr se stal místem obchodní a kulturní výměny mezi Východem a Západem.

Drahé kameny jsou mistrovskými díly přírody. Jejich tajuplný třpyt okouzluje člověka od nepaměti. Nemalou měrou k tomu přispívá i velmi stará víra v magickou, uzdravující, obšťastňující a osvěcující moc kamenů. Pro svou výjimečnost a vzácnost bývaly symbolem bohatství a moci. Drahé kameny putovaly často cestami všemocného obchodu (slouží jako indikátory obchodních cest). „Cesty kamenů“ nespojují jen vzdálené kraje, ale také časově odlehlé epochy. Pomáhají proto při dešifrování ekonomických a kulturních styků – někdy opravdu překvapivých – mezi různými oblastmi a obdobími starověkého světa. A protože drahé kameny nesloužily jen pro ozdobné účely, přinášejí nepřímé svědectví i o sociálních a náboženských stránkách života starověkých společností. Prostřednictvím drahých kamenů nahlédneme do exponované oblasti, která hrála významnou úlohu v dějinách lidstva.

Pestrý svět drahých kamenů vábí dnešního člověka stejně, jako přitahoval lidi ve starověku. Tak jako v dobách dávno minulých, tak také v současnosti majitelé vzácných kamenů rádi věří v ochraňující a uzdravující sílu těchto překrásných výtvorů přírody i lidského umu.