Křehká Katka Jandová soutěží ve stuntridingu s muži, tato disciplína nemá ženskou kategorii

Kdy se ve vás probudila touha jezdit na motorce?

Lákala mě dvě kola, lákala mě rychlost, asi i vůně benzínu.  Ve dvanácti mě strejda svezl na motorce. Byla jsem úplně nadšená a tady se asi zrodila ta láska. Když jsem si pořizovala svoji první motorku, tak mi poradil, že bych neměla jít rovnou do „šestistovky“, ať si koupím nejdříve „stopětadvácu“.  Byla taková malá, ale měla jsem stejně strašnou radost. Potom jsem si pořídila „šestikilo“, a to už byl přesně ten pocit, ta rychlost, jaký jsem chtěla a ten zvuk byl boží.

Váš dědeček prý dělal něco podobného, je to pravda?

Ano. Byla jsem hodně překvapená. Babička tehdy našla nějaké fotky, na kterých byl děda na motorce, kde ji zvedal na zadní kolo, přeskakoval kládu, takže aniž bych to věděla, tak to mám možná v genech. Dozvěděla jsem se to, až když jsem začala jezdit po zadním.

Jak byste čtenářům přiblížila své ježdění, má vaše disciplína nějaký název?

Název je stuntriding, což se dá přeložit jako kaskadérské ježdění na motorce, není vlastně moc známé ani mezi motorkářema. V lednu jedu na závody do Itálie a letos bude závod i v Čechách. Je málo holek, které se věnují stuntridingu, i v Evropě by nás člověk napočítal na prstech jedné ruky. Zatím neexistuje ženská kategorie, vždycky musíme jezdit dohromady s chlapama.

Jak jste propojovala studium se stuntridingem a co nyní, uživí vás to?

Studovala jsem ČVUT, fakultu elektrotechnickou, obor: umělá inteligence, byla jsem pořád u kompu, v učení, v matematice a motorka byl můj únik. Vždy jsem se vybouřila, nějak jsem si pustila adrenalin do žíly.  Bavilo, mě to a původně jsem vůbec neměla ambice být profesionálkou, ale chtěla jsem umět jezdit po zadním. Měla jsem to jako totální vypnutí hlavy a relax od učení. Stuntriding je bohužel malé odvětví a v Čechách neznám nikoho, kdo by se tím uživil. Jsem programátorka, pracuji vlastně odkudkoliv, z auta, kde mám udělaný takový mini office.

V době covidu jste se vydala na Ukrajinu na pozvání francouzské produkce na natáčení klipu. Je pravda, že to bylo trochu divoké?

Tak tam to bylo hodně divoké, a navíc pro mě to bylo teda neuvěřitelná zkušenost a první s natáčením. V klipu chtěli mít šest holek, které kontrolovaně jedou po zadním na velkých motorkách. Byli to příliš velké ambice. V Evropě nás sehnali jen dvě a proto pro jednu další slečnu sáhli do USA. Půjčená motorka nebyla v nejlepším technickém stavu a při jízdě po zadním chcípla, spadla jsem přes ní a byla jsem dodřená. Nutno podotknut, že jsme jezdily pro videoklip jen v tílku a kraťasech.Ale díky tomu, že jezdím po zadním, jsem se dostala ke kaskadérský skupině Filmka, což je moje další práce.

Kdo se nebojí být s kaskadérkou, kdo je ochoten s ní spojit život? 😊

S kaskadérkou je taky kaskadér. Samozřejmě jsme se poznali na motorkách. Dlouho jsme byli kamarádi, poznali jsme se na kurzu, kde Kuba dělal mechanika. Tam jsem ho vůbec neviděla jezdit, protože měl zlomenou ruku. Hodně mi pomáhal s motorkami jako mechanik, až po několika letech jsme se stali partnery.  Jsme spolu od roku 2019 a před nedávnem mě Kuba v Paříži požádal o ruku.

Takže bude do roka svatba?

Chceme samozřejmě svatbu s motorkami, rozhodně to bude v Čechách a rádi bychom ji měli v létě. Ještě je to úplně v plenkách, nevíme datum, nevíme místo, takže zatím hledáme, kde by to mohlo být.

Plánujete v blízké době rodinu?

No, je pravda, že já jsem řekla, že bychom si měli pořídit větší dodávku a udělat obytnou, abychom mohli případně i s rodinou stále jezdit na motorkách. Chápu, že si člověk musí dát nějakou dobu pauzu, ale chtěla bych se určitě k motorkám a k ježdění „kaskadeřiny“ vrátit co nejrychleji!

Váš partner je víc kaskadér nebo mechanik?

Kuba jezdí show, jezdí také pro kaskadérskou skupinu Filmka, pro filmy i reklamy. Je instruktorem motoškoly po zadním a oba jsme součástí skupiny SPECIAL BROTHERS CREW. Mechanika dělá taky, s  Adamem Peschlem (motorkář, kaskadér  a instruktor bezpečné jízdy na motorce na Automotodromu Brno) mají ve Španělsku na okruhu klienty.

Jak si představujete dál život? Jaký cíl ještě máte před sebou?

Už si nedokážu představit život bez motorky. Dělá mi radost ten pocit, že si s motorkou můžu dělat, co chci, že ji mám fakt v ruce. Chci se naučit nějaký nový trik, ještě víc ovládat motorku a hezky projíždět zatáčky na koleno, protože v tom jsem slabší.

Blíží se Motosalon, účastníte se ho pravidelně? Oslovuje vás tento svátek motorkářů? 

Každý rok se jezdím podívat a v posledních letech se daří, že tam pokaždé jezdím. Je pro mě vždycky pocta tam být. Je to strašně hezké setkání, s hodně lidmi se nevidím celý rok nebo celou zimu minimálně, tak si jdu i popovídat, ráda si prohlídnu nové motorky, ale ještě víc je to o těch lidech, co tam jsou.

Co byste vzkázala všem motorkářům?

Tak rozhodně jezděte tak, abyste si to užívali, zbytečně nejděte na hranu, protože pak si myslím, že přichází úrazy a pády.