SST: Pro české strojaře je na Ukrajině práce nejméně na 15 let

Ruská agrese na Ukrajině způsobila českým výrobcům obráběcích a tvářecích strojů obrovské ztráty, protože ruský trh byl pro ně v minulosti po Německu druhý nejvýznamnější a směřovala tam až třetina vývozu. Na tiskové konferenci konané přímo v pavilonu P – centru prezentace vyspělých strojírenských technologií – to konstatoval ředitel SST Ivo Červenka. Ale ve vztahu k Ukrajině se zde hovořilo hlavně o příležitostech, které se ve válkou zničené zemi otevírají. „Válka jednou skončí a Ukrajina si bude muset obnovit jak civilní, tak obranný průmysl. To je obrovská příležitost pro strojírenské technologie,“ uvedl prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek. Jak upozornil, obranný průmysl je vždy průkopníkem potenciálního exportu pro řadu dalších oborů a díky vysokým dodávkám v tomto sektoru je naše současná pozice na Ukrajině velmi dobrá. Aby se využila, je ale třeba zajistit financování, resp. kofinancování projektů. „Jediné dotace, které mi dávají smysl, by byly dotace na Ukrajinu s podmínkou, že za ně budou kupovány stroje ne z Asie, ale z Evropy. Úkolem pro naše politiky je, aby to dokázali prosadit,“ prohlásil Hynek a doplnil, že už nyní nás zde problém s kofinancováním hendikepuje. „Jestliže vláda nedá dostatek prostředků do Národní rozvojové banky, nepůjdou tam stroje z České republiky, ale z jiné země EU,“ varoval prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu.

„Jako výrobci už máme na Ukrajině projekty a jsme připraveni je realizovat, ale potřebujeme finanční zajištění,“ potvrdil existenci problému Jan Rýdl, prezident SST a generální ředitel společnosti TOS Varnsdorf. Proto Svaz strojírenské technologie apeluje na Ministerstvo průmyslu a obchodu, aby byl proces kofinancování co nejrychleji ukotven v zákonném rámci. Také podle ředitele SST Ivo Červenky mají české firmy technologie, o které má Ukrajina velký zájem. Vedle TOS Varnsdorf jde například o TAJMAC Zlín nebo TOSHULIN, které už mají připraveny realizovatelné projekty také v obranném průmyslu. „Ukrajina totiž musí mít schopnost vyrábět zbraně a munici sama. Je naším dlouholetým partnerem a věřím, že i nadále bude,“ řekl Červenka, ale problém podle něj spočívá v přebyrokratizované Evropské komisi, takže schvalování dnes trvá neúnosně dlouho. „Potřebujeme garanci pro projekty, které už máme připravené. Pro naše strojaře je tam práci minimálně na 15 let,“ prohlásil ředitel SST.

Dodávky do obranného průmyslu jsou pro strojírenské firmy stále významnější, což ale platí i naopak. „Obranný průmysl se neobejde bez strojírenských součástek, které nevyrobíte bez obráběcích center, soustruhů a tak dále. Strojírenské technologie jsou alfou a omegou toho, aby země byla schopná se bránit v dlouhodobém horizontu, kdy jde o schopnost vyrábět zbraně a munici v potřebném objemu. Proto je pro nás klíčové rozvíjet strojírenské technologie,“ konstatoval na tiskové konferenci Jiří Hynek. Podnikům jeho Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu se dnes logicky velmi daří. „Před válkou na Ukrajině jsme každoročně exportovali zhruba za 15 miliard korun, loni to bylo za 60 miliard, ale ne vše se vyrobilo u nás. Zhruba 50 procent našeho vývozu směřuje na Ukrajinu,“ informoval Jiří Hynek. Zároveň však varoval před klesající globální konkurenceschopností evropského průmyslu, která je ohrožením našich bezpečnostních zájmů.