Agrární komora dala zelenou pokračování protestů

„České zemědělství se nachází v nejhlubší krizi od roku 2004 a čeká nás vůbec nejhorší hospodářský výsledek. Rok 2024 bude ještě horší než 2023. Pokračuje propad cen zemědělských komodit, a navíc je tady další jev – zpožďování výplat dotačních podpor,“ řekl po skončení 33. sněmu prezident Agrární komory Jan Doležal. Horší hospodářský výsledek podle něj bude nevyhnutelným důsledkem propadu tržeb a stagnace nebo růstu nákladů. Ale ještě palčivějším problémem zemědělských podniků je v tuto chvíli provozní financování, respektive řízení finančních toků. „Zemědělské firmy se ocitají bez peněz, musí chodit do bank a ty jim v některých případech odmítají půjčovat, protože vidí, že se situace nelepší,“ vysvětlil Doležal. „Shodli jsme se, že hlavním problémem je trh, ale pokud současná vláda podporuje prodloužení bezcelní dohody s Ukrajinou, nevidíme velkou naději, že se tržní situace změní,“ dodal.

Proto zemědělci požádali ministra Marka Výborného, aby se vrátil k jejich už dříve definovaným požadavkům a pokusil se problém řešit jak na národní, tak na evropské úrovni. Mezi požadavky je mimo jiné, aby ministr zemědělství informoval, jak plánuje řešit současnou krizi v zemědělství, či našel způsob podpory provozních úvěrů pro zemědělce a svolal mimořádné jednání vlády pouze o krizové situaci v zemědělství. „Požadavky trvají a pan ministr by je měl řešit jako krizový manažer. Dali jsme mu termín do konce dubna, pak jsme připraveni v protestních akcích pokračovat. A zaznívaly zde hlasy, aby tyto akce na konci května byly mnohem radikálnější,“ varoval Doležal. Řešením by podle něj mohl být krizový balíček, o který by ministr zemědělství měl požádat. „Vidíme sousední Polsko, které přestože stejně jako Česká republika masivně pomáhá Ukrajině vojensky i humanitárně, zároveň chrání svoje zemědělce a podporuje je i přímou platbou tak, aby byli schopni letošní rok přežít. Takovou vůli tady od naší vlády nevidíme,“ konstatoval prezident Agrární komory.