Bouřlivý sněm Agrární komory zkritizoval vládu
8. dubna 2024 / 10:00
Rotunda brněnského výstaviště hostila 33. sněm Agrární komory ČR. Zemědělci připomněli vládě nesplněné sliby a vyzvali k urychlenému řešení svých požadavků.
Sněm konaný v situaci, kterou přítomní představitelé zemědělských organizací zhodnotili jako největší krizi českého zemědělství od vstupu do EU, měl bouřlivou atmosféru. Důvody k nespokojenosti ve svém projevu shrnul prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. „V současné době prodáváme nejdůležitější komodity, tedy obiloviny, za ceny globální, které odpovídají roku 1989, přičemž máme náklady lokální, které zase odpovídají roku 2024, tedy závazkům vyplývajícím z členství v EU a vysoké inflaci posledních let, která je sice částečně zkrocena, nicméně stále se propisuje na vyšších vstupech,“ konstatoval. Rozevírání nůžek mezi klesajícím cenami zemědělských výrobců a rostoucími náklady podle Doležala vedlo k meziročnímu propadu hospodářského výsledku sektoru až o 45 %. A zatímco v Polsku natekly do zemědělství více než 4 miliardy eur, čeští zemědělci podle Agrární komory na nesplněných slibech vlády přišli za dva roky o dalších 12 mld. korun. „Mnohým podnikům začínají docházet peníze. Výjimkou nejsou případy prodeje půdy k uhrazení závazků, jako jsou mzdy, hnojiva, pohonné hmoty nebo splátky traktorů,“ řekl Jan Doležal, jehož projev auditorium odměnilo potleskem vestoje.
Vestoje delegáti sněmu tleskali také předsedovi Zemědělského svazu ČR Martinu Pýchovi. Ten připomněl například skutečnost, že zemědělci zažívají deflaci, protože už deset měsíců klesají ceny zemědělských výrobků. Vláda podle něj aktuálně jen kompenzuje náklady, které zemědělci museli vynaložit například na provozních úvěrech, protože došlo k neočekávanému zpoždění plateb. Vymezil se také proti vládní reakci na zemědělské protesty: „Vláda říká, že nechce jednat pod tlakem. Jenže pod tlakem není vláda, ale zemědělci, kteří protesty volají o pomoc, protože už neví, jak dál. Potřebují řešit krizi, kterou nezpůsobili,“ prohlásil Martin Pýcha s tím, že 29 % zemědělců skončilo loni ve ztrátě a nevědí, z čeho zaplatí zaměstnancům, za pohonné hmoty nebo osiva. Zdůraznil přitom, že zemědělci nestojí proti Ukrajině. „Podporujeme Ukrajinu, zaměstnáváme uprchlíky, ale nechceme nechat zlikvidovat české zemědělství. Proto ještě nejsme proruští,“ podtrhl Martin Pýcha.
Ministr zemědělství Marek Výborný na výtky zemědělců reagoval a upozornil na kroky, které vláda i jeho ministerstvo uskutečnilo. Podařilo se zajistit zálohové vyplácení národních dotací v polovině roku, čili před sklizní. Dále se hledají cesty, jak do sektoru zemědělství v letošním roce doručit 2 miliardy korun, a to zejména nejohroženějším středně velkým podnikům s kombinovanou výrobou. Na úrovni EU se podle něj podařilo zmírnit některé administrativní podmínky, a i díky české iniciativě zastavit mnoho dovozů z Ruska a Běloruska. Ovšem nízké výkupní ceny komodit podle ministra Výborného nejsou jen dopadem války na Ukrajině, ale jde o celosvětový problém. Zdůraznil, že na splnění některých požadavků zemědělců se pracuje, ale u dalších bodů splnění do konce dubna není reálné. Zároveň poděkoval za ochotu jednat a komunikovat více u stolu než na ulicích, i když jde často o vzrušené a vyhrocené debaty.