#vanlife Tomáše Málka: od polní lopatky po kompostovací WC

Drtivá většina karavanů a obytných aut má na palubě splachovací chemické WC. Splašky odtékají do speciální vyjímatelné nádrže, které se říká kazeta. Během naší osmiměsíční cesty v obytné dodávce po Evropě jsme zjistili, že tahle věc o velikosti příručního zavazadla do kabiny nízkonákladových aerolinek a objemu 25 litrů, je hlavní brzdou naší nezávislosti.

Elektřinu pro provoz pojízdné domácnosti jsme si vyráběli díky solárnímu panelu na střeše vozu a pokud náhodou čtyři dny v kuse za polárním kruhem nepršelo, tak nám bohatě vystačila. Do nádrže na čistou vodu jsme mohli nalít 90 litrů, což při úsporném provozu a koupání venku vystačilo klidně i na týden. Ale každý třetí den se začal na indikátoru toalety objevovat nepříjemný červený proužek značící, že volného místa valem ubývá. A nastalo hledání místa, kam bychom mohli odpad z WC vylít.

Jsou země, kde to je jednoduché. Ve Švédsku jsou výlevky součástí dálničních odpočívadel, stejnou filozofii teď razí i Slovinsko, kde na hlavní tahu z Mariboru na Lublaň vyrostly nové odpočívky s výlevkami. Například na Lofotech v Norsku jsme objevili výlevku jen na stellplatzu v obci Reine (souřadnice: 67.9354378N, 13.0990069E) a hned po ránu tam byla pořádná fronta podobně postižených cestovatelů. Popravdě považuji obsluhu WC za jednu z nejotravnějších, ne-li vůbec nejotravnější součást života karavanisty.

Ekologicky šetrně

I v tomto segmentu se ale věci mění. Příkladem je kompostovací WC. “Cenou za „čistý a voňavý“ chemický záchod v karavanu je pořádná dávka chemie a k tomu obrovské množství vody, které při jeho obsluze spotřebováváte. Za jak dlouhou dobu naplní čtyřčlenná rodina kazetu chemického záchoda? Za den, za dva? A pak musíte vyhledat výlevku určenou k jeho likvidaci. Naopak kompostovací WC je nejen udržitelné, ale také nabízí obrovskou svobodu. Odpadu z kompostovacího WC se zbavím kdykoliv a kdekoliv. A nijak jím nezatěžuji přírodu, nemusím jej čistit v čističkách odpadních vod. To je třeba pro cestování po Česku a Slovensku, kde mimo hlavní sezonu zatím neexistují výlevky, neocenitelný bonus,” popisuje Jan Rychtářík, zkušený karavanista, který postavil několik obytných aut a všechna vybavil kompostovacím WC.

Princip je jednoduchý. Separační vložka v zařízení zajistí, že tekutiny jdou do kanystru a tuhé věci do kbelíku. “Nejvíce pachu má na svědomí míchání tekuté a tuhé složky, k čemuž u kompostovacího WC nedochází. Navíc jsme do aut montovali větrák, což je jednoduchý dvouwatový větráček používaný v počítačích, který vysušuje tu tuhou část. Klidně s tím můžu jezdit tři dny,” popisuje Rychtařík, který stojí se svou ženou za projektem Naruby.life. Prémiová separační kompostovací toaleta TTT stojí na e-shopu Nomadem.cz 33 367 korun.

Popelka

Druhou alternativu testovala letos v létě tuzemská firma RV Evolution. Jedná se o spalovací toaletu, tedy o jakési krematorium pro exkrementy, s poetickým názvem Cinderella, česky Popelka. Ke spalování jsou potřeba speciální pytlíky, které se do toalety vkládají před použitím, a plyn z palubních zásob.

“Tento systém využívá spalování lidských výkalů a moči, tento odpad se přeměňuje na popel. Toaleta při svém spalování neprodukuje žádný zápach, z čehož jsme měli asi největší obavy. Příjemné zjištění bylo, že i v průběhu spalovacího procesu je možné toaletu použít a přidat tak další palivo do kotle,” popisuje David Krs, který ve firmě RV Evolution staví obytná auta na míru.

Nevýhodou je vysoká cena, na nejmenovaném českém e-shopu se dá Cinderella pořídit za 150 000 Kč. Balení papírových vložek stojí cca 2500 Kč a obsahuje 500 kusů tohoto spotřebního materiálu.

“Cena jednoho použití je tedy vychází na 5 korun za papírovou vložku a k tomu spotřebovaný plyn. Spotřeba udávaná výrobcem je 125 gramů plynu na jedno spalování. Podle tohoto prvního testu bychom to mohli potvrdit. Máme v autě namontovanou 80ti litrovou LPG nádrž a se vší spotřebou (ohřev vody, vaření a toaleta) jsme spotřebovali ani ne 1/4 nádrže. Ale bavíme se o letním provozu,” dodává Krs.

Samozřejmě je nejlepší mít v autě i tradiční řešení: polní lopatku. Pořídili jsme ji v armyshopu za pár stovek. Ale i lopatka má svoje limity. Uprostřed Berlína vám bude celkem k ničemu.