Svatba jako řemen
3. ledna 2024 / 20:29
Svatba je dlouhotrvající tradice s velmi silným symbolickým rámcem. Jedná se o svazek dvou lidí, kteří si slíbí lásku, úctu a věrnost. S proměnou struktury společnosti se mění přístupy k mnoha institucím a manželství je rozhodně jednou z nich.
Téma svatby rozděluje společnost na ty, kteří ji chtějí a na ty, kteří ji odmítají. Psycholožka a psychoterapeutka Zuzana Peterová před dvěma lety v rozhovoru pro Český rozhlas zmínila, že se setkává s případy, kdy se mladí lidé rozhodnou složit si slib bez obřadu. Svatební rituál je tedy zachován, ale pár ze zákona zůstane svobodný. Je tedy možné, že tento koncept bude v budoucnu u mladých lidí převládat? A jak je na tom Česká republika s mírou sňatečnosti?
Data Českého statistického úřadu zaznamenaly její klesající trend mezi lety 2008-2013, kdy dosáhly naprostého minima – bylo evidováno pouze 43 tisíc uzavřených manželství. Od roku 2014 nám ale počty opět stoupají a menší nárůst zaznamenaly i údaje pocovidové. V minulém roce se rozhodlo uzavřít manželství 54,5 tisíc párů, což bylo o 17 % více než v roce 2021. Stále nám však stoupá věk novomanželů. V minulém roce vstupovali do manželství nejčastěji muži ve věku 30-34 let a ženy ve věku 25–29 let. Podle dat Českého statistického úřadu stále ubývá nevěst uzavírajících sňatek ve věku nižším, než je 25 let. Rostoucí věk snoubenců a výrazně nižší sňatečnost oproti době našich babiček, může souviset s přeměnou funkce samotného manželství.
Význam manželství v dřívějších dobách
Dříve mezi hlavní důvody uzavírání sňatků určitě patřila jistota a snadnější společenské zakotvení. Samotná podoba manželství a samozřejmě i jeho funkce se za své existence výrazně proměňovaly. Belgický spisovatel a novinář Jean Claude Bologne ve své knize Svatby: Dějiny svatebních obřadů na Západě (1995) uvádí, že například sňatek z lásky byl velmi dlouho tabuizovaným tématem. Jakýkoliv chtíč, touha a vášeň se klasifikovali jako věci hříchu, takže sňatky se uzavíraly převážně z rozumu. Z toho plyne, že svatbami se řešily finanční situace rodin, též byly důvodem k rozšíření mocenského vlivu a pro ženy samozřejmě společenskou nutností. Zároveň sňatkem žena získala mnohem lepší společenské postavení. Historik a etnolog Martin Šimša v rozhovoru pro Český rozhlas tuto pozici srovnal s postem špičkového manažera. Žena se stala paní celé domácnosti a měla rozhodovací funkci nad hospodářstvím. Dnes manželství tak velké výhody nepřináší a pro sociální status lidí není rozhodující.
Tradice, symboly a zvyklosti
Svatební obřady zahrnovaly a stále zahrnují nesčetné množství zvyklostí a tradic. Mnoho z nich má kořeny v daleké historii a pravděpodobně dnes již nám jsou jejich původní významy neznámé. Jaká je například historie a funkce snubních prstenů? A jak je to se závojem nevěsty?
Snubní prsteny jsou neodmyslitelnou součástí svatby a dnes jsou symbolem spojení. Snoubenci společně navštěvují zlatnictví a vybírají z velkého množství k sobě laděných prstenů nebo si je nechávají dělat přímo na míru. Historické záznamy nám však ukazují i jiné zvyklosti, které se s prsteny pojí. Jean Claude Bologne ve výše zmíněné knize říká, že snubní prsten zpočátku fungoval podobně jako „průkaz totožnosti“. Nosila jej pouze žena a dalo by se říci, že byl poznávacím znamením, které ji vázalo ji k muži. V době, kdy neexistovaly matriční záznamy, často o sňatku vypovídali jen lidé a věci. Od 16. století se začaly snubní prsteny mezi novomanželi vyměňovat a jejich funkce se přiblížila k té dnešní. Snubní prsteny se v současném zlatnictví dají sehnat v různých tvarech i materiálech. Dříve se však za symbol manželské náklonnosti považovalo zlato.
Další věcí, která ke svatbě neodmyslitelně patří, je nevěstin svatební závoj. Ten známe převážně jako součást krásných bílých šatů. Z historických pramenů však ale víme, že závoj původně zakrýval při obřadu oba novomanžele. Byl symbolem čistoty a cudnosti. Postupem času se tento zvyk upravil do podoby, kterou známe dnes. Nositelkou závoje je pouze nevěsta a už ani není zvykem zakrývat jím nevěstě obličej. Stal se spíše dekorací zdobící nevěstin účes.
Součástí obřadu je i špalír nebo průvod tvořený svatebčany. Jistou podobnost bychom našli ve vesnickém folklóru, kde byly svatby velkou událostí týkající se celé vesnice. V nespočtu děl z doby 19. století najdeme scény, ve kterých je nevěsta doprovázena lidmi přímo k oltáři. Průvod obvykle započal u jejího rodného domu a pokračoval do vesnického kostela. O hladký průběh svatby se starala rodina, která pekla svatební občerstvení a zajišťovala hostinu pro svatebčany.
Organizace: výběr termínu, místa a současné trendy
Důležitou otázkou při organizaci svatby je správný výběr termínu. Data Českého statistického úřadu nám říkají, že nejčastěji bývají svatby uzavírány v letních měsících, z nichž prvenství zaujímá měsíc červen. Od roku 2001 do roku 2019 je nejoblíbenějším měsícem a rekordní číslo zaznamenal rok 2019, kdy se v červnu konalo 10 808 svateb. Zajímavostí může být srovnání se svatbami v dřívějších dobách, kdy byl naopak nejčastějším měsícem svateb únor. Etnolog a historik Martin Šimša v rozhovoru pro Český rozhlas zmínil, že se převážně jednalo o období klidu, kdy nebyla práce, rodina se nacházela doma a její členové nepracovali v okolních gruntech. Bylo to tedy období pro sňatky nejvíce vyhovující.
Místa svateb se též velmi proměňují. Svatební koordinátor Martin Dobeš před dvěma lety v rozhovoru pro Seznam zprávy popisoval rozdíly ve svatebních obřadech, které během své praxe zaznamenal. Před přibližně 15 až 20 lety mezi populární místa pro svatby patřily hotely, restaurace a hrady. Dnes je velice oblíbená svatba v tzv. boho (neboli bohémském) stylu organizovaná na statku či ve speciálně rekonstruované stodole.
Představy o svatbách se různí. Dřívější tradice a zvyklosti se přeměňují do různých podob s jinými významy nebo úplně zanikají. Vytváří se nové koncepty slavení svateb často koordinované odborníky, či dokonce organizované v extrémním prostředí. Samotné symbolické jádro je však neměnné. Dynamičnost trendů vázajících se ke svatbě stále nechává netknutý její nejdůležitější význam, kterým je manželský slib.
Zdroje:
Český statistický úřad:
Rozhovory pro Český rozhlas:
Články