Udržitelné textilní výrobky se mají stát normou!

Udržitelné textilní výrobky se mají stát normou! Cílem je, aby byly na trh EU uváděny produkty cirkulární a šetrnější k životnímu prostředí. Co to však znamená pro výrobce? Co znamená tato regulace pro spotřebitele? Na to nám odpověděla Ing. Olga Chybová ze společnosti INOTEX.

„Pro výrobce, dovozce a všechny subjekty, kteří budou textilní výrobky umisťovat na trh to bude znamenat, že budou muset tyto legislativní požadavky plnit. A od toho se odvíjí požadavek, že všechny výrobky, které budou přicházet na evropský trh, budou muset být udržitelné. Pro spotřebitele to znamená, že budou mít k dispozici kvalitnější zboží s jistotou, že neobsahují žádné škodlivé látky. A navíc by měli dostat informaci, jak se o tyto výrobky správně starat, aby jim co nejdéle vydržely,“ říká Olga Chybová.

Do roku 2030 mají být výrobky uváděné na trh EU trvanlivé, opravitelné, recyklovatelné (vyrobené z recyklovaných vláken), bez obsahu nebezpečných látek a vyrobené s ohledem na sociální práva a životní prostředí. Mají být cenově snadno dostupné a z vysoce kvalitních textilií. Měl by být zajištěný snadný přístup ke službám opětovného rentabilního použití a oprav.

Výrobci musí převzít odpovědnost za své produkty v celém hodnotovém řetězci, omezit spalování a skládkování textilií na minimum. Textilní výrobky budou muset být navrhovány tak, aby vydržely déle, aby je bylo možné opětovně použít, opravit či recyklovat. Dalším z požadavků bude zavedení digitálního pasu výrobku, tedy doložení jasných a srozumitelných informací o textilu. Konkrétní požadavky budou vydány formou Nařízení v přenesené pravomoci (Delegated Acts).

Chemická strategie pro udržitelnost má vést k omezení nebezpečných chemikálií v materiálech. Je navržený plošný zákaz fluoroderivátů, hydrofobní a oleofobní úpravy v textilu, ale je prosazována i snaha o povolení výjimek pro nenahraditelné aplikace. Mělo by dojít nejen k zastavení nadprodukce, ale i nadměrné spotřeby, prosazen by měl být zákaz ničení neprodaného nebo vráceného textilu. Měl by být oddělený sběr textilních odpadů a také by mělo dojít k regulaci vývozu textilního odpadu.

Návrhy vedou i k zavedení povinnosti zveřejňování počtu vyřazených a zničených výrobků. Francie je první evropskou zemí, která od 1. 1. 2022 legislativně zakázala ničení nového neprodaného zboží.

Regulace nebo motivace? „Motivace je naprosto v pořádku, je potřeba vzdělávání, jak těch technických odborníků v oboru, tak spotřebitelů. Tedy osvěta, co mají spotřebitelé od výrobců žádat. Ale bez regulace to prostě nejde, protože řada věcí při zavádění bude bolet, bude to spojeno s vyššími náklady, s technickými problémy a výzvami. A ne každý by se do tohoto chtěl dobrovolně pustit, takže regulace bude potřeba ze strany legislativy, aby trh zůstal zdravý,“ míní Olga Chybová. Opírá se o vlastní zkušenosti, již řadu let se pohybuje v oblasti legislativy chemických látek, textilního průmyslu a ekologie obecně. Vyjádřila však vážné obavy, zda v dobré víře budou zavedené požadavky vůbec splnitelné, na řadu z nich totiž v tento moment nemáme technické řešení.

V současné době se objevuje řada návrhů ze zemí EU, jak by měl být textilní průmysl regulován, ale vše by mělo začínat u jednotlivců. „Je to o tom, že stále více lidí bude chápat, že koupit si dražší, ale kvalitnější výrobek je lepší cesta. Že mohou věřit tomu, že výrobek neobsahuje žádné škodliviny a vliv výroby na životní prostředí je nižší. A naopak, že si nekoupí nekvalitní výrobek z asijských zemí, kde na něm pracovaly děti a při jeho výrobě dochází k výraznému znečišťování životního prostředí,“ zamýšlí se Olga Chybová.