Energie a klima – na změny je nutné reagovat

Zvýšily se průměrné teploty z 6,7 °C v letech 1800 – 1960 na 8,7 °C v letech 2000 – 2023, zároveň se však nezvyšuje množství srážek. Ty jsou ale jinak složené, ubývá zahradních dešťů čili srážek do 3 mm a přibývá přívalových dešťů. Dále se snižuje počet dní se sněhovou pokrývkou, která je důležitá pro čerpání pitné vody.

Společným jmenovatelem těchto změn je člověk a jeho činnost. A jaké jsou závěry? Dopady klimatické změny jsou právě extrémy, sucha a povodně, ve městech se zvyšuje tepelný stres. „Je tedy nutné reagovat, a to jak mitigací, tak adaptací,“ ukončil svou přednášku Zdeněk Žalud.

V následné panelové diskuzi, kterou řídil šéfredaktor Hospodářských novin Jaroslav Mašek, vystoupili kromě již představeného profesora Žaluda, také Petr Hladík, ministr životního prostředí, David Martinek, Public affairs manager ČEZ ESCO a Michal Svoboda, spoluzakladatel a manažer projektu OBEC 2030.

A jaká o patření by měla vylepšit energetiku a klima ve městech?

„To, co je jednoznačné a co může udělat každý z nás, jsou úspory, od regulace vytápění až po složitější změny jako je výměny vytápění, výměny oken až po komplexní projekty. Tímto nemůžeme udělat nic špatně,“ řekl Michal Svoboda.

Podle Davida Martinka jsou to také energetické úspory a nízkoenergetické budovy. „V nejbližší době nás bude čekat změna v segmentu budov, musíme nachystat vhodná řešení včetně inovací, musíme se na to nachystat mentálně, finančně i legislativně,“ doplnil David Martínek.

Podle Zdeňka Žaluda je to taky kontrola, údržba a vysazování zeleně.  

Na závěr řekl ministr Petr Hladík: „Spojil bych jak mitigaci, tak adaptaci. Budoucnost je ve sdružení veřejných, bankovních a veřejných financí, musíme, a to už velmi brzy, přijít s celou řadou těchto řešení. Tak, abychom navýšili množství inovací. Už teď nedává vůbec smysl stavět budovy, které mají jakoukoliv spotřebu energií. A souhlasím také s tím, že je důležitá výsadba zeleně uvnitř intravilánů obcí a měst. Důležité jsou také krajinné prvky a voda.“